Lacerta trilineata

čeleď Lacertidae

rod Lacerta

Velká ještěrka, dorůstající až do 60 cm délky, s mohutnou hlavou a silným, dlouhým ocasem. Samci jsou často celí zelení s drobnými černými skvrnkami bez jakékoli jiné kresby. Hrdlo je obvykle žluté, ale může také být být, jako u ještěrky zelené, především u samců jasně modré.

Samice jsou drobnější a často více skvrnité, zelené zbarvení může k ocasu přecházet do hnědé a skvrny splývat do podélných pruhů. Mláďata ještěrky balkánské jsou hnědá, obvykle s třemi až pěti podélnými pruhy (tři na hřbetě a dva na bocích), které mohou přetrvávat, především u samic, až do dospělosti.

Narozdíl od příbuzné ještěrky zelené nemá ještěrka balkánská řadu drobných šupinek mezi očními štítky a víčkem (granula supraciliaria) a rostrale se dotýká zadním okrajem nozdry. Temporalií je více než 20. Zbarvení není příliš spolehlivým rozlišovacím znakem, protože někteří jedinci ještěrky zelené mohou mít i v dospělosti nápadné pruhy na hřbetě a naopak u ještěrky balkánské mohou tyto pruhy chybět.

Ještěrka balkánská obývá kromě vnitrozemí celý Balkánský poloostrov a přilehlé ostrovy včetně Kréty. Na severu zasahuje na jih Bulharska a Srbska a podél pobřeží až na Istrii a do Rumunska. Na jihovýchodě překračuje Bospor a její areál sahá přes Malou Asii až na Kavkaz.

Tato ještěrka obývá podobné biotopy jako naše ještěrka zelená. Stejně jako ona je vázána na prosluněné lokality a obývá jak křovinaté svahy, tak okraje lesů a cest.

Živí se různými bezobratlými, ale vzhledem ke své velikosti může občas ulovit i drobné obratlovce jako například mláďata ještěrek nebo ptačí vejce. V nebezpečí uniká rychlým během a využívá známé úkryty na svém území, jako jsou husté keře a padlé stromy.

Po páření zahrabává zhruba v květnu a později znovu v červnu samička do země okolo patnácti vajíček.