Rakousko a Maďarsko

20.-23. červen 2011

Jak si mnozí čtenáři jistě všimli, při svých cestách se poměrně jednoznačně zaměřujeme na evropské středomoří, které středoevropana se zájmem o bezobratlé a především herpetofaunu láká přece jen nejvíce ze všech zákoutí kontinentu. Naše nejbližší sousedy jsme tak až doposud trestuhodně zanedbávali a změnu v přístupu přinesl až nedostatek času na realizaci plánované expedice na Balkán. Pokud tedy jde o organizaci, expedice byla vysloveně improvizovaná. Jelikož já i Jiří jsme v inkriminované době ukončovali, alespoň na několik týdnů, naše studijní povinnosti, byly nám v podstatě známy pouze vhodné cíle cesty. Termín, na kterém bychom se oba shodli, však nikoli. Zvolili jsme tedy vyčkávací taktiku a jakmile se otevřelo čtyřdenní okno společného volného času, povolali jsme třetího člena výpravy, Tomáše, a vyrazili. Výhodou nám byl osvědčený dopravní prostředek v podobě Jiřího modrého auta, jež nám je vozem i příbytkem, kdykoli se vypravíme do nepříliš dalekých krajin. A tentokráte jsme opravdu nemířili daleko.